DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

Sádrokartonářské a stavební práce

Podlahy

Podlahy

 

 
Suché podlahy Rigidur jsou vhodné do všech bytových a občanských staveb s běžným provozem. Používají se v novostavbách i při rekonstrukcích starého bytového fondu. Jsou výhodné zejména pro řešení střešních nástaveb a pro vytvoření obytného podkroví v půdních vestavbách. Rigips podlahy spadají i s daným příslušenstvím do systémového řešení, které poskytují záruky a výhody pro zákazníka.

Typy podlah

Sádrovláknitá podlaha Rigidur

NOVÉ SKLADBY PODLAH RIGIDUR

Správná řešení kročejové a vzduchové neprůzvučnosti

Společnost Rigips provedla v říjnu 2008 akustické zkoušky nových skladeb podlah ze sádrovláknitých desek Rigidur ve zkušebně CSI ve Zlíně. Tyto zkoušky prověřovaly vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost různých sestav podlah Rigidur na vzorovém referenčním dřevěném stropě. Zároveň byly provedeny i mechanické zkoušky, které měřily soustředěné bodové zatížení a plošné rovnoměrné zatížení na 1 m2 podlahy. Výsledky akustických i mechanických zkoušek dosáhly vynikajících hodnot.
Více informací v Technické aktualitě.


Základními výhodami systémů podlah Rigips jsou

  • nízká hmotnost
  • rychlý postup stavby (bez dlouhých technologických přestávek)
  • suchý proces výstavby (bez zanášení vlhkosti do stávajících konstrukcí)
  • snadná opravitelnost povrchů
  • rovinnost konstrukcí
  • neprůzvučnost
  • udržování vnitřního mikroklimatu (regulace poměru vlhkosti ve vzduchu)
  • splnění požadovaných stavebně-fyzikálních nároků
  • ekonomická efektivita

 

 

 

 

                       Tepelné a zvukové izolace podlah

 

 
Deskové produkty z pěnového polystyrenu (EPS) pro podlahy Rigips se dělí podle funkce (tepelná a zvuková izolace) a pevnosti v tlaku a trvalé zatížitelnosti
  • Elastifikovaný polystyren pro kročejový útlum Rigifloor
  • Desky EPS Rigips
  • Suché podlahy Rigidur a Rigiplan

Význam tepelných izolací neustále roste

V rámci celosvětového zvyšování cen energií se stále větší pozornost obrací na snižování jejich spotřeby. Jednou z nejefektivnějších cest je použití účinných tepelných izolací. Bylo prokázáno, že kvalitní tepelnou izolací budov je možno snížit spotřebu energie na vytápění až o 60 %, u nízkoenergetických domů až o 90 % oproti stávající výstavbě. Optimálním řešením je vytvoření souvislé tepelně izolační obálky budovy bez tepelných mostů. Tento požadavek se týká nejenom střechy a stěn, ale samozřejmě také podlahy nejnižšího podlaží a často též půdy. Kromě požadavků na tepelnou izolaci je u podlah velmi důležitá i izolace zvuková, která přímo ovlivňuje nerušené soukromí uživatelů. Požadavky na zvukovou izolaci podlah a stropů v budovách jsou dány normami.

Díky výborným vlastnostem a nízkým pořizovacím nákladům je pěnový polystyren materiálem, bez něhož v současnosti není možné energeticky hospodárné a cenově dostupné stavění.

Požadavky na zvukovou izolaci podlah a stropů v budovách

Zvuková izolace je důležitou metodou stavební akustiky v boji proti šíření hluku. Tato metoda využívá při snižování hluku vlastnost konstrukce, která se nazývá neprůzvučnost.
Neprůzvučnost konstrukce je její schopnost propouštět zvuk v zeslabené míře do chráněného prostoru. Dle způsobu přenosu zvuku rozlišujeme neprůzvučnost:
  • vzduchovou – akustická energie se šíří ze vzduchu přes konstrukci opět do vzduchu. Způsoby šíření zvuku jsou vzduchem, konstrukcí vedlejšími cestami, kmitáním. Ukazatelem vzduchové neprůzvučnosti konstrukce je neprůzvučnost R, dříve nazývaná stupeň vzduchové neprůzvučnosti.
  • kročejovou – akustická energie je vyzařována z konstrukce, která byla uvedena do ohybového vlnění vlivem impulsů (kroků, pádu předmětů apod.) Pochůzné konstrukce (podlahy, stropy, střechy, resp. podhledy) mají chráněný prostor izolovat jak proti hluku šířenému vzduchem, tak proti hluku způsobenému mechanickými impulsy (chůzí, pádem, posunem apod.). Tyto impulsy vybuzují v kostrukci ohybové vlny, které ji uvádějí do difuzního chvění, a konstrukce tak vyzařuje do vzduchu chráněného prostoru tzv. kročejový hluk. K hodnocení kročejové neprůzvučnosti konstrukce je zavedena normalizovaná hladina kročejového zvuku Ln.

Zvukoizolační oblast

Neprůzvučnost R a normalizovaná hladina kročejového zvuku Ln jsou veličiny kmitočtově závislé. Měření a hodnocení těchto veličin se provádí dle ČSN EN ISO ve zvukoizolační kmitočtové oblasti v kmitočtových pásmech od středního kmitočtu 100 Hz až do 3 150 Hz, které mají na akustickou pohodu rozhodující vliv.
Minimální požadované hodnoty vzduchové neprůzvučnosti a maximální požadované hodnoty vážené normalizované hladiny kročejového zvuku stanovuje ČSN 73 0532/2000 „Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky“.
 
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek